Včera jsme ujeli slabých 140 km.

Měli jsme překvapivé ráno - v kouzelném lese nepršelo. Sbalili jsme stan, nastartovali stroje a po bahenní stezce se vydali zpět na komunikaci.

V 10:30 opouštíme Dolním Dvořištěm naši rodnou zemi... Co bude dál? Rakousko nás vítá s otevřenou náručí, čehož využíváme a dáváme si čerstvou rakouskou kukuřici na poli. Nastavujeme navigaci - žádné dálnice, místní a účelové komunikace povoleny... Přiznání z hloubi duše - proč nejsou naše silnice v tak dobrém stavu jako zde?? A to máme na mysli i ty nejvíc nejmenší... Jedeme podle trasy, v Mauthausenu překračujeme Dunaj a pádíme směr Alpy, počasí se vyjasňuje, ale fouká silný vítr. Tradičně jsme si u Haagu dali oběd - fazole z Lidlu po Haagsku (ultrapálivé -  nemusí se tolik ohřívat).

Nastupují Alpy, naše italské plnokrevníky rveme do stoupavých zatáček na krev a v tom nás naháč Ducati  předjel jako nic. Nevadí, vrátíme mu to na druhé straně kopce na brzdy. Alpy nás svojí monumentálností poslaly do kolen. Alpy nejsou Jizerky, víme? Držíme se vytyčené trasy... Káva s výhledem do údolí na dálnici A9 musí být, pomstu Ducati odkládáme. (TEČKA - nechceme o tom mluvit.)

Větší část Alp nám říká pane a začínáme hledat místo na vykoupání a přespání. Langsee vypadá dobře. Vykoupali jsme se - báječné osvěžení, voda překvapivě teplá a čistá. Opět cítíme moře... Na přespání tu to není, všude soukromý pozemek a posekané tráva, která naznačuje ranní příjezd zemědělce s dobytkem. Jedeme dál a hledáme... Náruč Rakouska je stále otevřená, letní jabka chutnají skvěle. Po hodině a půl jízdy na „endurech"  nacházíme prima louku, na jedné straně hrad (Hochosterwitz burg) a na druhé prima železnice, jednou za 20 minut fajn technopárty. Večeře byla vydatná - zrníčkový chleba Vital, k tomu vynikající nudlová instantní kuřecí extra pálivá polévka.

Pouštíme si Fantociho, zítra je taky den... Dnes jsme dali 410 km, respekt.